Aglaya - harpie
Popis: Aglaya je vysoká asi jen 140 cm, má štíhlou postavu s bílou téměř průhlednou pokožkou. Její dlouhé vlnité vlasy v temně hnědé barvě jí spadají až do pasu. Většinou je má volně sepnuté na temeni a na čele je sepnula jemnou čelenkou. Krásné, velké oči vypadají neustále uplakaně, podkreslené temnými kruhy.
Pokud musí bojovat, její oči svítí zeleným fosforeskujícím světlem, což jí dodává divoký vzhled. Stejně tak se změní při boji i její jemně vykrojená ústa. Jakmile jí oči zezelenají, ústa se promění v pevný, zahnutý zobák, který je jednou z jejich mocných zbraní.
Její ruce jsou až po lokty ukryty v černých bezprstových rukavicích. Na obou pažích, téměř pod rameny, má tetování stejné jako její sestry. Na prstech rukou má dlouhé nehty a pravý prsteníček je ozdoben krásným prstenem s temně rudým rubínem.
Oblečena je do zeleného, vypasovaného živůtku korzetového střihu a k tomu má široké kalhoty stejné barvy. Jsou dlouhé až na zem, takže zakrývají její osrstěné nohy, zakončené silnými drápy.
Její křídla mají jemné tmavohnědé až černé peroutky. V klidové poloze ji téměř obepínají a za letu je jejich rozpětí opravdu úctyhodné stejně, jako je úctyhodný každý orel nebo orlice.
Pokud musí bojovat, její oči svítí zeleným fosforeskujícím světlem, což jí dodává divoký vzhled. Stejně tak se změní při boji i její jemně vykrojená ústa. Jakmile jí oči zezelenají, ústa se promění v pevný, zahnutý zobák, který je jednou z jejich mocných zbraní.
Její ruce jsou až po lokty ukryty v černých bezprstových rukavicích. Na obou pažích, téměř pod rameny, má tetování stejné jako její sestry. Na prstech rukou má dlouhé nehty a pravý prsteníček je ozdoben krásným prstenem s temně rudým rubínem.
Oblečena je do zeleného, vypasovaného živůtku korzetového střihu a k tomu má široké kalhoty stejné barvy. Jsou dlouhé až na zem, takže zakrývají její osrstěné nohy, zakončené silnými drápy.
Její křídla mají jemné tmavohnědé až černé peroutky. V klidové poloze ji téměř obepínají a za letu je jejich rozpětí opravdu úctyhodné stejně, jako je úctyhodný každý orel nebo orlice.
Životopis: Aglaya a její čtyři starší sestry byly mladé, krásné, bohaté a urozené. Žily s rodiči na jejich rodném hradě, který se hrdě tyčil na skále nad mořským útesem.
Sestry se narodily vždy po dvou, jen nejmladší Aglaya se narodila sama, samotinká. Sestry jí od malička odstrkovaly, když se jim nechtělo něco udělat, vždy to přehodily na Aglayu. Maminka jim zemřela příliš brzo a tatínek na pět holčiček nestačil. Uměly to s ním a tak byly rozmazlené a dostaly co chtěly.
Když pak přišly do let, kdy by se měly vdávat, začali se sjíždět na hradě nápadníci ze širokého okolí. Avšak baronesy si z nich tropily jen posměch a dávaly jim nesmyslné úkoly. Starý baron, raději mlčel, než aby se s nimi dohadoval, beztak by ho ukřičely.
Když jednou přijelo pět hrabat na námluvy, vymyslely si dívky, že si vezmou jen toho, kdo skočí z útesu dolů, poletí jako orel a pak uloví rybu na hostinu. Všichni již stáli na kraji útesu a dívky se chichotaly a popichovali mládence ke skoku.
Tu se však ozvala ohlušující rána a veliký blesk rozčísl oblohu. Před jejich užaslými zraky se vznášela postava velkého boha a zahřímala " Posílat lidi na smrt, dělat si s nich legraci, být zpupné a rozmařilé, to by vám šlo! Ode dneška vás stihne tento osud: Budou z vás harpye!!! Všech pět se promění v orlice, ale jen od pasu dolů, narostou vám křídla, abyste mohly létat. Po tisíc let budete v této podobě, lidé se vás budou bát a zvířata vámi budou opovrhovat. Tak se stane teď hned!"
Všech pět sester se před zraky ostatních proměnilo, zamávaly křídly a odletěly na hrad. Baronovi, když uviděl jaký osud stihl jeho dcery, puklo srdce. Služebnictvo uteklo a tak tam zůstávaly samy. Aglaya si mohla oči vyplakat, protože ji bylo sestřiček líto. Ona sama nikdy lidem neškodila, ale osud jim byl určen stejný všem pěti.
Když jim na sněmu všech harpyí byalo řečeno, že musí někdo na společný sněm jako zástupce, všechny zraky se upřely na pět sester. Starší sestry hned volaly, jedna přes druhou, že se na to nejvíce hodí Aglaya. A tak se stalo, že uplakaná, utrápená a neprůbojná Aglaya dostala za úkol zastupovat celý národ harpyí.
Sestry se narodily vždy po dvou, jen nejmladší Aglaya se narodila sama, samotinká. Sestry jí od malička odstrkovaly, když se jim nechtělo něco udělat, vždy to přehodily na Aglayu. Maminka jim zemřela příliš brzo a tatínek na pět holčiček nestačil. Uměly to s ním a tak byly rozmazlené a dostaly co chtěly.
Když pak přišly do let, kdy by se měly vdávat, začali se sjíždět na hradě nápadníci ze širokého okolí. Avšak baronesy si z nich tropily jen posměch a dávaly jim nesmyslné úkoly. Starý baron, raději mlčel, než aby se s nimi dohadoval, beztak by ho ukřičely.
Když jednou přijelo pět hrabat na námluvy, vymyslely si dívky, že si vezmou jen toho, kdo skočí z útesu dolů, poletí jako orel a pak uloví rybu na hostinu. Všichni již stáli na kraji útesu a dívky se chichotaly a popichovali mládence ke skoku.
Tu se však ozvala ohlušující rána a veliký blesk rozčísl oblohu. Před jejich užaslými zraky se vznášela postava velkého boha a zahřímala " Posílat lidi na smrt, dělat si s nich legraci, být zpupné a rozmařilé, to by vám šlo! Ode dneška vás stihne tento osud: Budou z vás harpye!!! Všech pět se promění v orlice, ale jen od pasu dolů, narostou vám křídla, abyste mohly létat. Po tisíc let budete v této podobě, lidé se vás budou bát a zvířata vámi budou opovrhovat. Tak se stane teď hned!"
Všech pět sester se před zraky ostatních proměnilo, zamávaly křídly a odletěly na hrad. Baronovi, když uviděl jaký osud stihl jeho dcery, puklo srdce. Služebnictvo uteklo a tak tam zůstávaly samy. Aglaya si mohla oči vyplakat, protože ji bylo sestřiček líto. Ona sama nikdy lidem neškodila, ale osud jim byl určen stejný všem pěti.
Když jim na sněmu všech harpyí byalo řečeno, že musí někdo na společný sněm jako zástupce, všechny zraky se upřely na pět sester. Starší sestry hned volaly, jedna přes druhou, že se na to nejvíce hodí Aglaya. A tak se stalo, že uplakaná, utrápená a neprůbojná Aglaya dostala za úkol zastupovat celý národ harpyí.
