Beatrix - upír
POPIS:
Beatrix nezapře svůj aristokratický původ. Má na ženu celkem vysokou postavu, téměř 180 cm. Postava, i když je štíhlounká, je krásně žensky tvarovaná. Její pokožka je jemná, světlá, což kontrastuje s jejími havraními vlasy, spadajícími téměř k lopatkám. Uhrančivý pohled jejich temně modrých, skoro černých očí, na vás zhlíží z oválného, jemného obličeje. Krásným očím konkurují rudá, smyslná ústa a jemné rysy.
Miluje krajky, brokát a samet a také jemné mušelínové a tylové látky. Nosí dlouhé sukně, ale v jejím šatníku jsou i pokrokové dlouhé kalhoty. Šaty nebo haleny mají často hluboký výstřih, aby zdůraznila svoje přednosti. Nosí však i košile, z jemného mušelínu.
Šperky má ráda výrazně rudé rubíny, ze kterých má celou sadu, čelenku, náhrdelník, náramek i náušnice a prsten. Zbraň žádnou viditelně nenosí, nanejvýš dýku na svou obranu.
Beatrix nezapře svůj aristokratický původ. Má na ženu celkem vysokou postavu, téměř 180 cm. Postava, i když je štíhlounká, je krásně žensky tvarovaná. Její pokožka je jemná, světlá, což kontrastuje s jejími havraními vlasy, spadajícími téměř k lopatkám. Uhrančivý pohled jejich temně modrých, skoro černých očí, na vás zhlíží z oválného, jemného obličeje. Krásným očím konkurují rudá, smyslná ústa a jemné rysy.
Miluje krajky, brokát a samet a také jemné mušelínové a tylové látky. Nosí dlouhé sukně, ale v jejím šatníku jsou i pokrokové dlouhé kalhoty. Šaty nebo haleny mají často hluboký výstřih, aby zdůraznila svoje přednosti. Nosí však i košile, z jemného mušelínu.
Šperky má ráda výrazně rudé rubíny, ze kterých má celou sadu, čelenku, náhrdelník, náramek i náušnice a prsten. Zbraň žádnou viditelně nenosí, nanejvýš dýku na svou obranu.
ŽIVOTOPIS: Beatrix pochází z bohaté rodiny, její otec byl nejvyšším rádcem krále. Rodinný palác se tyčí na skále nedaleko moře, na které je nádherný výhled. Henry, její bratr šel ve šlépějích otce i děda a byl vysoce postaveným pohlavárem na dvoře. Otec byl zkraje dost zklamaný, když zjistil, že malá Beatrix inklinovala spíš ke všemu nadpřirozenému. Už jako malá dovedla si hrát třeba s listím na zahradě, které se kolem ní vznášelo jako motýlkové. Nešla tedy ani ve šlépějích matky, která byla na dvoře jednou z předních šlechtičen ani ve šlépějích otce, který jak jsme si už řekli, byl politikem.my si pí
Beatrix získala svoje nadání po babičce z matčiny strany. Babička ji i jejího bratránka Jordana, vychovávala a od malička je učila, jak se svým darem zacházet. Zatímco Jordan byl takový živel, metal různé ohnivé koule, šípy a podobně, Beatrix byla úplně jiná. Na svůj věk byla vážná, na všechno upírala svoje krásná kukadla tak nevinně, že vás překvapilo, jakou sílu v sobě má. Vládla totiž darem, který jen tak někdo nemá. Dovedla silou svojí vůle a magickým pohledem odmrštit předmět nebo i postavu, nebo jen přenést předmět z místa na jiní místo. Naučila se i levitovat, což přivádělo Jordana k zuřivosti, protože jemu se to nikdy nepodařilo.
Samozřejmě uměla i Beatrix nějaká ta základní kouzla všech mágů, jak obranná, tak útočná nebo i léčivá. V deseti letech ji prozíravá babička poslala, po dohodě s rodiči, do magické akademie. Beatrix byla nejprve smutná a nechápala, proč jí babička od sebe poslala pryč. Později se dozvěděla, že babička zemřela týden po jejím odjezdu. Až v pozdějším věku pochopila, že jí babička uchránila. V akademii to bylo zařízeno tak, že ani jedna žákyně nenavštěvovala prvních pět let ani nejbližší rodinu, ani za ní nikdo nejezdil. Zprávy se k ní dostávaly pouze prostřednictvím její učitelky. Ta ji oznámila jak smrt její milované babičky, tak později i obou rodičů, kteří byli zabiti při napadení jejich rodinného sídla. O tom, že venku, za zdmi akademie, zuří mocenské boje, o tom se dozvěděla právě v době, kdy jí byla sdělena zpráva o jejich rodičích.
Od té doby uplynulo již několik let. Z malé, plaché Beatrix vyrostla krásná dívka, celkem sebevědomá. Byla vzdělaná, uměla číst, psát, ovládala magii a okrajově se naučila i bojovat s kordem. Moc jí to nešlo, vyjádřila se k tomu tak, že má strach, aby si nevypíchla oko. Trochu se však s kordem naučila zacházet, což jí nakonec stačilo. Akademii ukončila ve svých 18 letech. Rozloučila se a pak nasedla do kočáru a vydala se na cestu k rodinnému sídlu.
Jaké bylo její překvapení, když uviděla, že je jejich krásný rodinný palác v hrozném stavu. Zahrada byla zaplevelená, neudržovaná, zeď, která oplocovala jejich pozemek, na několika místech zbouraná. Jedno křídlo paláce bylo poškozené, okna byla na několika místech vytlučená. Vešla dovnitř a pozorovala zděšeně, jak jsou obrazy rozřezané, nábytek rozmlácený, místy i čalounění rozřezané. Kuchyně a šperkovna vyrabované, jením slovem spoušť. Chvíli tam tak stála a po tváři se jí koulely slzy. Pak se otočila a šla ke stájím, zely prázdnotou, ale uslyšela za sebou tichý hlas. Prudce se otočila a spatřila starého správce, který už se sotva držel na nohou. Od něj se dozvěděla, že otec měl tajný sklep, ve kterém byla truhla s celým jměním. Odměnila se správci přebohatě a pak nechala opravit jedno křídlo paláce, ve kterém si zařídila bydlení.
Obklopila se vším co má ráda, miluje krajky, brokát a samet a také jemné mušelínové a tylové látky, ze kterých si nechala ušít oblečení. Nosí dlouhé sukně, ale v jejím šatníku jsou i pokrokové dlouhé kalhoty. Šaty nebo haleny mají často hluboký výstřih, aby zdůraznila svoje přednosti. Nosí však i košile, z jemného mušelínu. Šperky má ráda stejně, jako snad každá žena. Obdivuje výrazně rudé rubíny, ze kterých má celou sadu, čelenku, náhrdelník, náramek i náušnice a prsten. Ve stáji se objevila černá kobylka, na které si vyjížděla na do okolí. Najmula si zahradníka, kuchařku, štolbu a pokojskou.
Rozvíjela svou magii, a čas od času se podívala ke stolové hoře, která se tyčila na obzoru....
Beatrix získala svoje nadání po babičce z matčiny strany. Babička ji i jejího bratránka Jordana, vychovávala a od malička je učila, jak se svým darem zacházet. Zatímco Jordan byl takový živel, metal různé ohnivé koule, šípy a podobně, Beatrix byla úplně jiná. Na svůj věk byla vážná, na všechno upírala svoje krásná kukadla tak nevinně, že vás překvapilo, jakou sílu v sobě má. Vládla totiž darem, který jen tak někdo nemá. Dovedla silou svojí vůle a magickým pohledem odmrštit předmět nebo i postavu, nebo jen přenést předmět z místa na jiní místo. Naučila se i levitovat, což přivádělo Jordana k zuřivosti, protože jemu se to nikdy nepodařilo.
Samozřejmě uměla i Beatrix nějaká ta základní kouzla všech mágů, jak obranná, tak útočná nebo i léčivá. V deseti letech ji prozíravá babička poslala, po dohodě s rodiči, do magické akademie. Beatrix byla nejprve smutná a nechápala, proč jí babička od sebe poslala pryč. Později se dozvěděla, že babička zemřela týden po jejím odjezdu. Až v pozdějším věku pochopila, že jí babička uchránila. V akademii to bylo zařízeno tak, že ani jedna žákyně nenavštěvovala prvních pět let ani nejbližší rodinu, ani za ní nikdo nejezdil. Zprávy se k ní dostávaly pouze prostřednictvím její učitelky. Ta ji oznámila jak smrt její milované babičky, tak později i obou rodičů, kteří byli zabiti při napadení jejich rodinného sídla. O tom, že venku, za zdmi akademie, zuří mocenské boje, o tom se dozvěděla právě v době, kdy jí byla sdělena zpráva o jejich rodičích.
Od té doby uplynulo již několik let. Z malé, plaché Beatrix vyrostla krásná dívka, celkem sebevědomá. Byla vzdělaná, uměla číst, psát, ovládala magii a okrajově se naučila i bojovat s kordem. Moc jí to nešlo, vyjádřila se k tomu tak, že má strach, aby si nevypíchla oko. Trochu se však s kordem naučila zacházet, což jí nakonec stačilo. Akademii ukončila ve svých 18 letech. Rozloučila se a pak nasedla do kočáru a vydala se na cestu k rodinnému sídlu.
Jaké bylo její překvapení, když uviděla, že je jejich krásný rodinný palác v hrozném stavu. Zahrada byla zaplevelená, neudržovaná, zeď, která oplocovala jejich pozemek, na několika místech zbouraná. Jedno křídlo paláce bylo poškozené, okna byla na několika místech vytlučená. Vešla dovnitř a pozorovala zděšeně, jak jsou obrazy rozřezané, nábytek rozmlácený, místy i čalounění rozřezané. Kuchyně a šperkovna vyrabované, jením slovem spoušť. Chvíli tam tak stála a po tváři se jí koulely slzy. Pak se otočila a šla ke stájím, zely prázdnotou, ale uslyšela za sebou tichý hlas. Prudce se otočila a spatřila starého správce, který už se sotva držel na nohou. Od něj se dozvěděla, že otec měl tajný sklep, ve kterém byla truhla s celým jměním. Odměnila se správci přebohatě a pak nechala opravit jedno křídlo paláce, ve kterém si zařídila bydlení.
Obklopila se vším co má ráda, miluje krajky, brokát a samet a také jemné mušelínové a tylové látky, ze kterých si nechala ušít oblečení. Nosí dlouhé sukně, ale v jejím šatníku jsou i pokrokové dlouhé kalhoty. Šaty nebo haleny mají často hluboký výstřih, aby zdůraznila svoje přednosti. Nosí však i košile, z jemného mušelínu. Šperky má ráda stejně, jako snad každá žena. Obdivuje výrazně rudé rubíny, ze kterých má celou sadu, čelenku, náhrdelník, náramek i náušnice a prsten. Ve stáji se objevila černá kobylka, na které si vyjížděla na do okolí. Najmula si zahradníka, kuchařku, štolbu a pokojskou.
Rozvíjela svou magii, a čas od času se podívala ke stolové hoře, která se tyčila na obzoru....
