Emma - novinář
Popis: Ve svých třiceti letech je Emma energická a činorodá žena. Její ořiškově hnědé oči se zvědavě rozhlížejí kolem, snaží se přijít všemu na kloub, čímž občas leze lidem na nervy. Umí naslouchat, ale její pěkně vykrojená ústa dovedou být i hodně výřečná. Zakládá si na svých vlasech. Jsou krásně přírodně mahagonové, mírně zvlněné a když je Emma rozpustí, halí ji téměř k jejímu vosímu pasu.
Chodívá ustrojená podle poslední módy i když kalhotám, které už začínají také přicházet do ženské módy, na chuť moc nepřišla. Ve svém šatníku má jen jedny a ty jsou ještě tak široké, že vypadají jako sukeň. Jenže Emma se zná, dlouho to nevydrží a začne i s nimi experimentovat. Strojí se prostě ráda a ráda se i líbí, čemuž se není v jejím mládí ani není co divit.
Chodívá ustrojená podle poslední módy i když kalhotám, které už začínají také přicházet do ženské módy, na chuť moc nepřišla. Ve svém šatníku má jen jedny a ty jsou ještě tak široké, že vypadají jako sukeň. Jenže Emma se zná, dlouho to nevydrží a začne i s nimi experimentovat. Strojí se prostě ráda a ráda se i líbí, čemuž se není v jejím mládí ani není co divit.
Životopis: Emma je mladá, sebevědomá, moderní žena, která vyrostla v Washingtonu. Za svůj největší úspěch ve svém dosavadním životě, považovala svůj vyhraný boj o vzdělání a práci. Jako první žena z celé jejich rodiny, vystudovala nejen střední školu, ale ještě i pokračovací kurz na žurnalistu. Již při studiu zasílala do různých redakcí svoje články, s větším či menším úspěchem. Rovněž se ve škole, mimo jiné, seznámila s Frankem Spencerem. Zatímco Emma se zaměřovala na žurnalistiku, Frank byl žurnalista spíše přes obrázky. Záhy jim došlo, že spojenými silami mohou spíše dosáhnout lepších výsledků. A protože oba byly stejně ctižádostiví, stejně lačni vzdělání a dobré práce. Navíc byli oba mladí a čím delší dobu spolu trávili, tím více si uvědomovali, že je spojuje i velká náklonnost.
Po dokončení školy už měli oba dva nabídku jako externích dopisovatelů největšího deníku ve městě. Dlouho přemýšleli, jak si získat slávu, protože o to v novinařině jde především. Známé novináře lidé více čtou, jsou jim více nakloněni a také jsou i více honorováni. A protože oba dva mají i dobrodružnou povahu, dohodli se, že se vydají na divoký západ, aby čtenářům zprostředkovali z první ruky život, který je částečně ještě zahalen rouškou různých neuvěřitelných mýtů a kdoví odkud získaných informací.
Celé dva roky střádali peníze, nakupovali materiál i další vybavení na svou cestu. Podařilo se jim mít na cestu dvě smlouvy, jednu s jejich dosavadním zaměstnavatelem a druhou s nejčtenějším týdeníkem. Oba šéfredaktoři jim poukázali celkem slušnou částku na půl roku práce s tím, že poštou i telegrafem budou pravidelně zasílat články. Banka v Carson city a banka v Fort George byly místem, kde si mohli týdně vybrat 80 + 80 dolarů s tím, že kdyby některá redakce shledala výsledky jejich práce nevyhovující, bude jim výplata peněz od té redakce pozastavena. Celkově tedy měly v bankách 500+500 dolarů od redakcí.
Oba se naučili jezdit na koni, Emma sice pouze s dámským sedlem, ale i tak jezdila dobře. Frank se naučil střílet z pušky a koltu, aby je případně mohl chránit. Oba dva se také naučili řídit svou bryčku, i když to byl spíš standardní osadnický vůz. Jenže si jej nechali vyrobit podle svých představ, aby byl odlehčený, kozlík alespoň trochu odpérovaný a hlavně, aby se do něj vešli oba na spaní, kdyby bylo potřeba a Frank mohl ve vestavěné komoře vyvolávat svoje obrázky. Před odjezdem si deponovali 1000 dolarů našetřených peněz do banky v Lazy Townu. Peníze na třech místech, byl Frankův nápad. Pravda byla, že i kdyby jedna banka zkrachovala, měli by ještě další dva účty a taky to rozložili tak, že banky byly každá v jiném městě, aby nemuseli stále jezdit jen na jedno místo. 100 dolarů má Emma u sebe, na běžné výdaje.
Po dokončení školy už měli oba dva nabídku jako externích dopisovatelů největšího deníku ve městě. Dlouho přemýšleli, jak si získat slávu, protože o to v novinařině jde především. Známé novináře lidé více čtou, jsou jim více nakloněni a také jsou i více honorováni. A protože oba dva mají i dobrodružnou povahu, dohodli se, že se vydají na divoký západ, aby čtenářům zprostředkovali z první ruky život, který je částečně ještě zahalen rouškou různých neuvěřitelných mýtů a kdoví odkud získaných informací.
Celé dva roky střádali peníze, nakupovali materiál i další vybavení na svou cestu. Podařilo se jim mít na cestu dvě smlouvy, jednu s jejich dosavadním zaměstnavatelem a druhou s nejčtenějším týdeníkem. Oba šéfredaktoři jim poukázali celkem slušnou částku na půl roku práce s tím, že poštou i telegrafem budou pravidelně zasílat články. Banka v Carson city a banka v Fort George byly místem, kde si mohli týdně vybrat 80 + 80 dolarů s tím, že kdyby některá redakce shledala výsledky jejich práce nevyhovující, bude jim výplata peněz od té redakce pozastavena. Celkově tedy měly v bankách 500+500 dolarů od redakcí.
Oba se naučili jezdit na koni, Emma sice pouze s dámským sedlem, ale i tak jezdila dobře. Frank se naučil střílet z pušky a koltu, aby je případně mohl chránit. Oba dva se také naučili řídit svou bryčku, i když to byl spíš standardní osadnický vůz. Jenže si jej nechali vyrobit podle svých představ, aby byl odlehčený, kozlík alespoň trochu odpérovaný a hlavně, aby se do něj vešli oba na spaní, kdyby bylo potřeba a Frank mohl ve vestavěné komoře vyvolávat svoje obrázky. Před odjezdem si deponovali 1000 dolarů našetřených peněz do banky v Lazy Townu. Peníze na třech místech, byl Frankův nápad. Pravda byla, že i kdyby jedna banka zkrachovala, měli by ještě další dva účty a taky to rozložili tak, že banky byly každá v jiném městě, aby nemuseli stále jezdit jen na jedno místo. 100 dolarů má Emma u sebe, na běžné výdaje.
