Frederika - agent
POPIS:
Frederika je sedmadvacetiletá dívka, vysoká 172 cm, vážící 57 kg. Má hnědé, přírodně zvlněné vlasy, které jí spadají k lopatkám. Z jemného oválného obličeje na vás shlížejí dvě studánky modrých očí, lemované dlouhými řasami. Na první pohled by nikdo neřekl, že tato křehká dívka ovládá taekwondo, střílí ze sportovního luku a jezdí na motorce.
Frederika je sedmadvacetiletá dívka, vysoká 172 cm, vážící 57 kg. Má hnědé, přírodně zvlněné vlasy, které jí spadají k lopatkám. Z jemného oválného obličeje na vás shlížejí dvě studánky modrých očí, lemované dlouhými řasami. Na první pohled by nikdo neřekl, že tato křehká dívka ovládá taekwondo, střílí ze sportovního luku a jezdí na motorce.
ŽIVOTOPIS: Frederika pochází z Marseille, hlavního města departmentu Provence ve Francii. Její babička byla vévodkyně, její syn a Frederičin otec, vévoda a sama Frederika je komtesa. Celý její titul tedy zní, lady Frederika Julie Joberová, komtesa z Provance.
Uznejte, že v dnešní době by se asi každý smál, kdyby se tak nechala titulovat a tak používá pouze civilní jméno Frederika Joberová.
Od malička jí šly cizí jazyky atak ovládá nejen rodnou francouzštinu, ale i další jazyky. Angličtinu, španělštinu, ruštinu a dokonce i češtinu, která je považována za jeden z nejtěžších evropských jazyků. Částečně umí i korejsky a japonsky. Vystudovala institut tělovýchovy a externě i jazykovou školu.
Její otec chtěl mít alespoň jednoho syna, avšak narodily se mu jen čtyři dcery. Frederika po ukončení institutu nastoupila ještě i do vojenské akademie, kterou ukončila v hodnosti seržant major (v Čechách praporčík). Udělala to jen proto, aby otci udělala radost. V rámci školy se naučila i první pomoc, aby mohla případně na misích pomáhat zdravotníkům.
Zdálo by se, že snad je bez poskvrnky a jen tak jí nic nerozhodí. Jenomže tak úplně to pravda není. Jako každý jiný člověk i ona má svoje slabosti a strachy. Nesnáší pavouky a hady, má strach z malých uzavřených prostorů. Má veselou povahu a v kolektivu bývá celkem oblíbená. Ještě je svobodná, přesto, že se kolem ní motá vždy několik nápadníků. Zdá se, že je buď vybíravá nebo jí vyhovuje svoboda.
Uznejte, že v dnešní době by se asi každý smál, kdyby se tak nechala titulovat a tak používá pouze civilní jméno Frederika Joberová.
Od malička jí šly cizí jazyky atak ovládá nejen rodnou francouzštinu, ale i další jazyky. Angličtinu, španělštinu, ruštinu a dokonce i češtinu, která je považována za jeden z nejtěžších evropských jazyků. Částečně umí i korejsky a japonsky. Vystudovala institut tělovýchovy a externě i jazykovou školu.
Její otec chtěl mít alespoň jednoho syna, avšak narodily se mu jen čtyři dcery. Frederika po ukončení institutu nastoupila ještě i do vojenské akademie, kterou ukončila v hodnosti seržant major (v Čechách praporčík). Udělala to jen proto, aby otci udělala radost. V rámci školy se naučila i první pomoc, aby mohla případně na misích pomáhat zdravotníkům.
Zdálo by se, že snad je bez poskvrnky a jen tak jí nic nerozhodí. Jenomže tak úplně to pravda není. Jako každý jiný člověk i ona má svoje slabosti a strachy. Nesnáší pavouky a hady, má strach z malých uzavřených prostorů. Má veselou povahu a v kolektivu bývá celkem oblíbená. Ještě je svobodná, přesto, že se kolem ní motá vždy několik nápadníků. Zdá se, že je buď vybíravá nebo jí vyhovuje svoboda.
