Marila - šermíř
Popis:
Vysoká, vyhublá a nahrbená postava, bledé tváře, poznamenané delším pobytem v podzemí solných dolů, na první pohled vás zaujmou oříškově hnědé oči a rudá, od soli popraskaná ústa. Vlasy mastné, nedbale v týlu svázané nějakým proužkem látky. Oblečená do kalhot, které jsou ji v pase velké, takže je má převázané provázkem, dole ohrnuté, k tomu plandavá halena bez rukávů, pro změnu je jí taky velká, ale je přepásaná zástěrou. Tak vypadá Marilla teď. Kdo by si pomyslel, že to takhle nebylo vždycky.
Ještě před necelými dvěma měsíci byste ji nejspíš nepoznali. Oválný obličej je na pohled milý a příjemný, hnědé oči, zrůžovělé tváře a rudé rty, to všechno zarámované přírodně zvlněnými, ebenovými vlasy, které spadají téměř k lopatkám. Postavou je Marilla dost vysoká a se svými 180 cm tak trochu vyčnívá z davu. Nikdy nebyla tlustá, ani hubená. Přesně tak akorát, nikde ani špíček, ale určité proporce pěkně zaoblené. Vždy s hrdým čelem a ladnou chůzí, téměř tanečním krokem, procházela po světě. Jak taky jinak v jejím věku, vždyť je jí necelých devatenáct let.
Vysoká, vyhublá a nahrbená postava, bledé tváře, poznamenané delším pobytem v podzemí solných dolů, na první pohled vás zaujmou oříškově hnědé oči a rudá, od soli popraskaná ústa. Vlasy mastné, nedbale v týlu svázané nějakým proužkem látky. Oblečená do kalhot, které jsou ji v pase velké, takže je má převázané provázkem, dole ohrnuté, k tomu plandavá halena bez rukávů, pro změnu je jí taky velká, ale je přepásaná zástěrou. Tak vypadá Marilla teď. Kdo by si pomyslel, že to takhle nebylo vždycky.
Ještě před necelými dvěma měsíci byste ji nejspíš nepoznali. Oválný obličej je na pohled milý a příjemný, hnědé oči, zrůžovělé tváře a rudé rty, to všechno zarámované přírodně zvlněnými, ebenovými vlasy, které spadají téměř k lopatkám. Postavou je Marilla dost vysoká a se svými 180 cm tak trochu vyčnívá z davu. Nikdy nebyla tlustá, ani hubená. Přesně tak akorát, nikde ani špíček, ale určité proporce pěkně zaoblené. Vždy s hrdým čelem a ladnou chůzí, téměř tanečním krokem, procházela po světě. Jak taky jinak v jejím věku, vždyť je jí necelých devatenáct let.
ŽIVOTOPIS:
Marila je jedináček. Její tatínek je vrchní podkoní a maminka je hlavní švadlena u dvora. Tatínek chtěl mít syna a proto Marilu učil jezdit na koni i šermovat. To se mamince moc nelíbilo, chtěla svou holčičku strojit do krajek a střevíčků, vyšívat, tančit. Marila byla od malička nezkrotná a divoká, ale i mírná a sladká, prostě ženská jak má být, je to jakoby se v ní praly dvě osoby. A tak se stalo, že umí od všeho něco, ale víc se jí líbí šermování, lukostřelba a jízda na koni. Prostě akce, pohyb, volnost a svoboda. Kdežto vyšívání, tanec a hraní na loutnu, je pro ni svazující, nudná činnost, kterou vykonává jen málokdy a jen proto, aby udělala mamince radost.
Jako šermířka byla opravdu zručná, na koni jezdila jako vítr. Ke svým 18 narozeninám dostala od tatínka černého hřebečka, kord a dámský luk. Maminka ji věnovala malou, tepanou dýku v pouzdře a medailonek. Největším dárkem pro ni bylo, když ji tatínek vzal na lov. Chodívala už i dřív, ale to jen pomáhala nahánět zvěř. Teď jí maminka ušila krásná lovecký kostýmek i s kloboučkem a byla zařazena do třetí, poslední vlny lovců. Nebyla to žádná sláva, na ně se málo kdy dostalo, že by mohli vystřelit, protože první na řadě byli ti první lovci a pak ti druzí. Jenže tady šlo o to, aby se trochu dostala do podvědomí dvořanům, aby se snáze dostala do služby na dvoře. Chtěla totiž jít k hradní stráži. Přes maminčin odpor, to nakonec s tatínkem domluvili.
Na lovu si ji však všimnul Edward, jeden z vysoce postavených mužů u dvora. Začal se kolem ní motat, hezkýma řečičkama se snažil jí zblbnout hlavu. Jenomže Marila nebyla hloupá a tak mu do takové pasti nepadla. Když to nešlo po dobrém, pokusil se si ji vzít násilím. Našli je nadháněči. On měl v srdci zabodnutou krásnou dýku. Marila byla v bezvědomí, šaty rozervané, vlasy rozcuchané a ruce od krve. Nenechali ji ani rozloučit se s rodinou. Neví co se stalo s rodiči, neví nic. Cestou ji znásilnili všichni tři chlapi, kteří ji odváželi. Už ani neměla sílu si sednout. Strčili ji pak rovnou do solných dolů. Celý život se jí smrsknul jen na práci, odpočinek a sem tam něco k jídlu.
Marila je jedináček. Její tatínek je vrchní podkoní a maminka je hlavní švadlena u dvora. Tatínek chtěl mít syna a proto Marilu učil jezdit na koni i šermovat. To se mamince moc nelíbilo, chtěla svou holčičku strojit do krajek a střevíčků, vyšívat, tančit. Marila byla od malička nezkrotná a divoká, ale i mírná a sladká, prostě ženská jak má být, je to jakoby se v ní praly dvě osoby. A tak se stalo, že umí od všeho něco, ale víc se jí líbí šermování, lukostřelba a jízda na koni. Prostě akce, pohyb, volnost a svoboda. Kdežto vyšívání, tanec a hraní na loutnu, je pro ni svazující, nudná činnost, kterou vykonává jen málokdy a jen proto, aby udělala mamince radost.
Jako šermířka byla opravdu zručná, na koni jezdila jako vítr. Ke svým 18 narozeninám dostala od tatínka černého hřebečka, kord a dámský luk. Maminka ji věnovala malou, tepanou dýku v pouzdře a medailonek. Největším dárkem pro ni bylo, když ji tatínek vzal na lov. Chodívala už i dřív, ale to jen pomáhala nahánět zvěř. Teď jí maminka ušila krásná lovecký kostýmek i s kloboučkem a byla zařazena do třetí, poslední vlny lovců. Nebyla to žádná sláva, na ně se málo kdy dostalo, že by mohli vystřelit, protože první na řadě byli ti první lovci a pak ti druzí. Jenže tady šlo o to, aby se trochu dostala do podvědomí dvořanům, aby se snáze dostala do služby na dvoře. Chtěla totiž jít k hradní stráži. Přes maminčin odpor, to nakonec s tatínkem domluvili.
Na lovu si ji však všimnul Edward, jeden z vysoce postavených mužů u dvora. Začal se kolem ní motat, hezkýma řečičkama se snažil jí zblbnout hlavu. Jenomže Marila nebyla hloupá a tak mu do takové pasti nepadla. Když to nešlo po dobrém, pokusil se si ji vzít násilím. Našli je nadháněči. On měl v srdci zabodnutou krásnou dýku. Marila byla v bezvědomí, šaty rozervané, vlasy rozcuchané a ruce od krve. Nenechali ji ani rozloučit se s rodinou. Neví co se stalo s rodiči, neví nic. Cestou ji znásilnili všichni tři chlapi, kteří ji odváželi. Už ani neměla sílu si sednout. Strčili ji pak rovnou do solných dolů. Celý život se jí smrsknul jen na práci, odpočinek a sem tam něco k jídlu.
