14.jpg
1.jpeg
31.jpg
51.jpg
49.jpg
45.jpg
141.jpg
POPIS:




Terezka je mladá dívenka, které ještě není ani dvacet let, ale nikdo by jí ani tolik nehádal. Její štíhlounká postavička je vysoká něco málo přes metr a půl. Má usměvavý obličejík, ve kterém jsou nejvýraznější hluboké šedozelené oči, celý tento obrázek je korunován záplavou hnědých, mírně vlnitých vlasů.

Oblečena je do volnějších hnědavých šatů, jež jí sahají do poloviny lýtek. Jsou od pasu až ke krku zapínací na drobné knoflíky, rukávy jsou volnější, ukončené širší manžetou. Šaty mají několik větších či menších kapes a štíhlý pas je zvýrazněn širokou hnědobílou šerpou. Na nohou má buď černé kozačky na rovné platformě, z tenoučké kůže, které jakoby přilnuly k jejím nožkám až skoro ke kolenům a nebo obyčejné sandálky, jenž zavazuje přes celá lýtka. Jediný její šperk je řetízek s křížkem, který nosí na krku. žádná zbraň není viditeně nošena, pokud tedy nepovažujete loutnu za zbraň.
ŽIVOTOPIS: Terezie pochází z dvojčat, bratříček a maminka však porod nepřežili a proto ji otec svěřil do výchovy babičce. Sám se nechal najmout k armádě a než odjel, všechen majetek zanechal pro svou jedinou dceru. Babička se o ni starala jak jen dovedla nejlépe. Peněz měli dostatek a tak dokonce malá Terezie měla domácí učitele. Babička ji taky naučila rozpoznávat různé bylinky a učila se, která co pomáhá léčit. Nebylo ji ještě ani deset let, když babička zemřela. Notář ji pak předal malou truhličku, jako dědictví a odvezl ji do vedlejšího města k otcově sestře.

Tetička, jak jí musela Terezie oslovovat, na ni byla velmi přísná, dalo by se dokonce říci, že zlá. Terezie se najednou ocitla v roli té nechtěné, té co musí posluhovat, poslouchat a být vděčná za každé sousto. Nové šaty dostala teprve tehdy, když se ty staré skoro rozpadly, boty jí dávala tetička jen na zimu, jinak chodila bosky. Terezie spřádala plány, že jednou uteče a už se nikdy nevrátí. Jednoho dne, když se loudala z obecní školy, kam jí tetička posílala, aby jí nemusela platit drahé učitele, uviděla na okraji města nějaké povozy. Jak později zjistila, byli to potulní herci. Malá společnost, která putovala od města k městu, od vesnice k vesnici.

V noci se rozhodla. Sbalila si svůj skromný majeteček do batůžku a tiše se vytratila z domu. Doběhla celá roztřesená k prvnímu vozu. Byla na něm sláma a seno pro těch pár zvířat, které herci měli. Probudila se až když se jí hrubý mužský hlas ptal, co tam dělá. Když jim odvyprávěla svůj dosavadní život, nezůstalo skoro žádné oko suché. A tak se stalo, že u nich zůstala. Cestovala s nimi dlouhých pět let. A protože jméno Terezie se všem zdálo moc vznešené, začali jí říkat Terezka. Nejdříve jen pomáhala v domácnosti principálce, ale časem se naučila hrát na několik nástrojů a její jasný hlásek je doprovázel na cestách i představeních. Byla velice milá a všichni ji měli rádi.

Jednoho dne přijeli i do Waldenhofu, to bylo před třemi lety. Principál společnost rozpustil, měl k tomu víc důvodů a jeden z nich byl i ten, že společnost už skoro nevydělávala. Lidi měli úplně jiné starosti. Tak se všichni rozloučili a každý šel svou cestou. Terezka najednou zůstala sama, musela se o sebe postarat. Jenomže už to nebyla malá dvanáctiletá holčička, ale skoro dospělá žena, bylo ji něco málo přes sedmnáct. Na okraji města si našla bydlení v malé polorozpadlé chajdě, kterou někdo už dávno opustil. Na přespání jí to stačilo, jinak se potulovala po městečku, sem tam zahrála nebo zazpívala za trochu jídla. Zvali ji, když potřebovali na rodinné slavnosti nějakou hudební produkci a tak časem získala různé, dalo by se říci, že ne vždy zákonné, kontakty.

Nebylo to všechno. Do její, dávno vyspravené chajdy zavítalo hodně lidí. Uměla totiž si poradit i s vyléčením různých nemocí . Už z dálky její malé "království" vonělo. Pěstovala si na maličké zahrádce bylinky, pod stříškou i uvnitř chajdy sušila byliny, které sbírala v les. I proto, že nikdy neodmítla pomoci, když to bylo třeba, měli ji lidé rádi. Jednoho dne se stalo, že si pro ni poslala starostova žena. Starosta už několik dní ležel v horečkách. I přes největší snahu se Terezce nepovedlo ho zachránit. Starostova žena jí nechala uvrhnout do žaláře a nic nedbala na to, že Terezka za to nemohla.
58.jpg
95.jpg
120.jpg
80.jpg
31.jpg
53.jpg
32.jpg
9.jpg
76.jpg
84.jpg
60.jpg
8.jpg
5.jpg
33.jpg
3.jpeg
1.jpg
14.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one